Americké akcie přežijí všechno. Pandemii, inflaci i Trumpa

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Na trhu je stále hodně peněz, které chtějí být investovány. A to je, myslím si, zásadní. To je hybatel číslo jedna,“ řekl ředitel makléřské společnosti XTB Vladimír Holovka. Vyjádřil také údiv nad tím, jak se americký trh, těžce zkoušený novou celní politikou Donalda Trumpa, dokázal během krátké doby vrátit téměř na své původní hodnoty. Výkonnost indexu S&P 500 se nyní nachází zhruba jedno procento pod svým historickým maximem.

„Investoři začali brát výroky Donalda Trumpa s rezervou. Ačkoliv je jeho rétorika často bombastická, ta reálná řešení už bývají méně komplikovaná,“ vysvětlil v debatě, kterou k investování v minulém týdnu odvysílaly Seznam Zprávy, portfolio manažer investiční společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Holovka s ním souhlasí, když říká, že Trump se tak trochu vystřílel už v počátku svého působení v úřadě a snad máme to nejhorší v jeho podání za sebou. Trh, zdá se, přežije všechno – pandemii covidu, inflační období, a nakonec i návrat Trumpa do prezidentského úřadu.

Otázka, jak nejlépe investovat milion korun, nemá univerzální odpověď. „Vždy totiž záleží na očekávání investora, na jeho investičních cílech,“ říká Holovka. Rozhodujícím faktorem je na jedné straně ochota podstupovat riziko, na straně druhé pak čas, za který se má investice zhodnotit. Investování totiž není kasino.

Pro střednědobý časový horizont doporučil Jiří Ušjak, investiční poradce společnosti 4fin, dluhopisové fondy, například nemovitostní. U dlouhodobých investic se pak přiklání k akciím. „Pokud jsem ochotný nést riziko toho, že to jednoho dne může spadnout o 20 nebo 30 %, nezačnu se všeho v ten okamžik v panice zbavovat, tak bych se vůbec nebál jít do akcí. Protože je to prostě nejvýnosnější.“

S tím souhlasí i Tomáš Pfeiler a dodává: „Pokud ty peníze vlastně dlouhodobě nepotřebuju a není to třeba převážná část mého majetku, tak akcie ano.“ Pokud ale chcete vložené prostředky zpátky dřív, anebo nejste schopni akceptovat možné poklesy hodnoty, v takovém případě podle Pfeilera volte větší podíl defenzívních investičních instrumentů, například vládních dluhopisů.

Portfolio manažer zmiňuje zajímavé pravidlo: „100 minus věk investora – to by měla být procentní alokace do akcií. Zbytek do nástrojů s pravidelným výnosem, jako jsou bezpečné dluhopisy.“

Jiří Ušjak v souvislosti s akciemi potvrdil, že průběžné výkyvy jejich hodnoty mohou s pohodou nezkušených investorů řádně otřást. „Kdo měl celý život peníze jen ve stavebním spoření nebo na spořicím účtu, může mít problém psychicky zvládnout větší výkyvy, které jsou u akcií běžné.“ A znovu poukázal na nutnost delšího časového horizontu takto vynaložených investic.

Technologie v čele s umělou inteligencí, ale také zdravotnictví či energetika. To jsou dlouhodobě oblasti, do kterých je dobré na akciovém trhu investovat. Co se týče komodit, zůstávají, možná překvapivě, atraktivní ropa či zemní plyn. Zájem investorů o ně ani po odeznění energetické krize citelně nepolevil. Geopolitická rizika a globální nestabilita udržují ceny těchto komodit v pohybu a to logicky přitahuje především ty, kdo investují s vidinou rychlého zisku.

Zlato je nadále vnímáno jako dobrá pojistka proti inflaci i geopolitickému napětí. Ale ani to není bez rizika. Centrální banky ho rády nakupují do svých rezerv jako ochranu před riziky, teď třeba v souvislosti s vývojem dolaru. To jeho cenu zvedá. Ale právě těžko předvídatelné kroky amerického prezidenta mohou cenu zlata znovu oslabit. Jakkoliv je zlato v Česku mnohdy vnímáno jako bezrizikové, geopolitická situace se na jeho ceně bezpochyby zřetelně podepisuje.

Ačkoliv se část investorů začíná ke Spojeným státům stavět skepticky, Tomáš Pfeiler to považuje za chybu: „Spojené státy Evropu pořád v mnoha ohledech porážejí. Jistě je i v tomto ohledu na místě diverzifikace, ta je v každém případě důležitá, ale USA bych rozhodně neignoroval.“

Do úvahy je ale nutné brát třeba i demografický vývoj, a v tomto ohledu se logicky do popředí zájmu bude dostávat Asie. Tolik spotřebitelů, kolik obsluhují akciovky operující na asijském kontinentu, prostě umí nabídnout jen omezené množství globálně fungujících společností. Na tržbách a potažmo rostoucí hodnotě velikánů asijského byznysu se toto musí projevit.

„Samozřejmě, jsou tam nějaké otazníky třeba u finančních výkazů. Ne vždy se dá všemu, co v těch výkazech stojí, bez výhrad věřit,“ upozorňuje Vladimír Holovka. Přesto by se akciím těchto společností v investičním portfoliu nevyhýbal.

Čeští investoři bývají tradičně konzervativní a v období tržní nestability mají spíše tendenci z investic vystupovat. Výrazně je mezi nimi zastoupena instituční klientela, kde se přirozeně více zvažují rizika. „Nicméně ti, kdo na začátku roku nepanikařili a z finančních trhů neutekli, z nejistoty nakonec profitovali. A to v poměrně krátkém čase,“ upozornil v debatě Seznam Zpráv Jiří Ušjak.

„Jistě už na scénu přicházejí i mladší investoři, kteří se rizik tolik nebojí. Oni možná nezažili některá ta stigmata jako kuponová privatizace a velká finanční krize, která důvěrou v kapitálový trh přece jen otřásla,“ říká Tomáš Pfeiler.

Mladší generace už také ochotněji sahá i po rizikovějších třídách aktiv, jako jsou například kryptoměny. „Čím je ten investor mladší, tak tím více může dát peněz i do rizikovějších aktiv, protože tam se ukazuje, že se to vyplácí až v delších časových horizontech,“ souhlasí Pfeiler.

Tato otázka není pro tvorbu kvalitního investičního plánu důležitá. „Po Donaldu Trumpovi zase přijde někdo jiný, ať už v Americe, nebo kdekoliv jinde,“ říká Ušjak. Myslet si, že se trhy na dlouho uklidní, až se situace v Americe uklidní, je podle poradce společnosti 4fin poměrně špatný předpoklad. „On totiž předpoklad, že se nestane nic nepředpokládaného, bývá zpravidla mylný,“ dodal Ušjak s úsměvem.

Ředitel XTB Vladimír Holovka v té souvislosti upozornil, že nadcházející období bude nepochybně v znamení zvýšené geopolitické nejistoty. „Na druhou stranu vidíme, že citlivost trhů na ty geopolitické situace, ať už je to USA, nebo nově Izrael, je čím dál tím menší.“

Klíčem k úspěchu je právě pravidelné investování. „Důležité je ale zamýšlet se nad investičním horizontem, nad cílem. Zda si za pět let chci pořídit auto, nebo mi tyto prostředky mají za 30 let vylepšit důchod. Protože pro každý z případů je vhodná naprosto rozdílná třída investičních aktiv,“ říká Jiří Ušjak.

Pozornost si v té souvislosti zaslouží zajímavý a jistě výmluvný fakt, podpořený dlouhodobou statistikou z prostředí akciového trhu: „Když bych držel index S&P 500 alespoň pět let, je pravděpodobnost kladného zhodnocení zhruba 88 %,“ zaznělo také v debatě.

To je opravdu silný argument, proč se v případě dlouhodobého pravidelného investování přiklánět k akciím.

Vladimír Holovka se pak znovu vrátil k obecnější rovině investování a vyzdvihl budování správného návyku, byť právě toto nemusí být pro řadu lidí jednoduché. „To, že si pravidelně odkládám a peníze investuji, možná vypadá jako jedna z těch nejméně příjemných položek, v porovnání s jinou spotřebou. Přitom právě tato částka by měla být mezi prvními výdaji, někde tam, kde je v rozpočtu třeba nájem nebo hypotéka,“ popisuje. Investovat jen když mi něco zbyde, nebude v dlouhodobém hledisku dostačující.

Zpravidla totiž až reinvestice výnosů v delším časovém horizontu přináší zajímavá zhodnocení. Start pravidelného investování neodkládat a začít čím dříve, tím lépe, shodli se účastníci diskuse. „I přesto, že možná momentální situace na trhu se nemusí zdát jak úplně nejlepší. Ať už jsou ty trhy dole, nebo jsou na svých maximech, pokud mám horizont opravdu dlouhodobý, jen tak dám výnosům a reinvesticím čas, aby pro mne pracovaly“.

Celou debatu o aktuální situaci na finančních trzích si můžete pustit v úvodu tohoto článku.

Partnerem debaty byla společnost XTB.