Článek
Trh s alternativními proteiny, kam patří třeba hrachové burgery, sojové mléko a nejrůznější rostlinné náhražky mléčných potravin, masa, uzenin, ryb či vajec, je poměrně malý. Z více než 600 miliard korun ročního obratu má v Česku 1,42 miliardy Kč.
Přesto výrobci potravin a obchodní řetězce pálí čas i peníze na vývoj dalších novinek, z nichž se uchytí jen malé množství.
„Velmi negativní zprávou, která je reakcí na vysokou inflaci v Česku v posledních letech, ale také na Slovensku, je, že se šíře sortimentu, tedy počet alternativ, v obou zemích snižuje. Je to dáno i tím, že jen dvě z deseti novinek se na trhu ujmou, to znamená osm z deseti novinek nepřežije jeden či dva roky na trhu,“ řekla Vladimíra Šebková z výzkumné agentury YouGov na rostlinné konferenci New Food Forum.
Vejce z fazolí
Mezi výrobky, které se momentálně do regálů tuzemských obchodů dostávají, se řadí bramborové mléko, veganské zmrzliny a mražená jídla. K dostání je už veganská verze lískooříškové pomazánky Nutella a čokoládové koule Ferrero Rocher.
Velkou novinkou by měl být brzký příchod alternativy vajec americké společnosti Just Food. Výrobek Just Egg je složený z proteinů fazolí mungo, řepkového oleje, koření a vody. Náhražka vajec by se do Evropy měla distribuovat z nové továrny v Německu na konci roku 2025.
Stálicí v prodejích jsou náhražky mléčných výrobků. Obchodníci se snaží včas uvést novinky, které ale nemají moc času na to, aby zaujaly zákazníky. V průměru mají v regálech jen několik měsíců na to, aby obchodníka přesvědčily o svém potenciálu.
„V minulosti jsme měli proces 6+6, to znamená 12 týdnů, ale posunuli jsme se do období šesti až devíti měsíců, protože vidíme, že to není dostatečný čas,“ popsal za Tesco produktový ředitel pro Česko Pavol Halász. Z již zaběhnutých výrobků v rámci řady privátních značek podle něj v Tescu kraluje tofu.
Přes neúspěch velké části novinek tuzemský trh podle Vladimíry Šebkové loni meziročně v objemu peněz rostl o deset procent, tedy dvakrát rychleji než slovenský trh.
V roce 2024 inflace v české ekonomice zpomalila a rok začínal už na 2,5 procentech, jenže spotřebitelé měli stále v hlavě brutální inflační vlnu předchozích let.
I v rostlinném světě rozhoduje cena
Inflace postihla také segment alternativních proteinů, kam se řadí náhražky živočišných produktů, ne však čistě zeleninové výrobky.
„V posledních třech letech jsme viděli, že alternativy masa, kde cena rostla výrazně rychleji, zákazníci začali omezovat. Kupovali méně. Dnes se víc orientují na pomazánky nebo náhražky sýrů,“ uvedla Šebková pro SZ Byznys.
Podle ní se zákazníci částečně přesunuli do jiných kategorií, jako jsou například cenově dostupnější alternativy mléčných výrobků. „Inflace sice postihla všechny kategorie, ale alternativ masa, jako jsou náhražky ryb nebo uzenin, se dotkla víc ,“ uvedla.
Podobně jako u biopotravin je bariérou rychlejšího růstu alternativních proteinů jejich vyšší cena. Cena výrobků u těchto produktů je přitom velmi důležitá, protože náhražky masa a mléka vyhledávají především mileniálové a mladší generace s nižší kupní silou.
Čtyři miliony zákazníků
Trh rostlinných výrobků je zatím objemově nevýznamný. Je přibližně desetkrát menší než stagnující trh s biopotravinami, který drží podíl necelá dvě procenta. Tržby za alternativní proteiny tedy dosahují jen něco málo přes 0,2 procenta.
To však firmy neodrazuje od neustálých inovací. Důvod je prostý, investují do budoucnosti. Za pár let budou nejmladší generace představovat zajímavou zákaznickou bázi. Na dražší potraviny už budou mít dost peněz a pokud se je naučí kupovat teď, je šance, že se stanou součástí jejich hodnotového žebříčku.
„Dnes se daleko víc zaměřujeme a chceme se zaměřit na generaci Z a mileniály, tedy mladší věkové skupiny, a to i na kategorii 11 až 24 let. Obě dohromady zahrnují 40 procent populace a z hlediska cílení je to pro nás zajímavá skupina,“ uvedla Jana Petrová, vedoucí kategorie rostlinné výroby Danone pro střední a východní Evropu. Firma vyrábí alternativy mléčných výrobků pod značkou Alpro.
Na mladé podobně cílí i další nadnárodní i lokální společnosti. Například Nestlé, mlékárenský kolos Lactalis nebo společnost Bel Sýry, která hodlá překlopit do imitací mléčných výrobků polovinu své nabídky sýrů.
