Hlavní obsah

Komentář: Ministr Blažek spáchal katastrofální chybu

Jan Lipold
Šéfkomentátor
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ministr Pavel Blažek (na archivním snímku z jednání Senátu) v pátek odpoledne ohlásil demisi.

aktualizováno •

„Proč by člověk, který byl odsouzen, nemohl něco darovat státu, třeba jako formu pokání?“ říká ministr spravedlnosti. Myslí to nejspíš vážně, bohužel. Jeho rychlá demise odpovídá vážnosti situace, kterou způsobil.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Věčná škoda, že Pavel Blažek neřídil Ministerstvo školství.

Když se vloni ukázalo, že na zaplacení dvou tisíc nepedagogických pracovníků chybí 800 milionů, byly toho několik týdnů plné noviny. Urputně se vyjednávalo s odbory i koaličními partnery, chvíli to vypadalo, že s tím nejde hnout. Nakonec se peníze našly, na poslední chvíli. Ale tak složitě to v politice chodívá, tak je to normální.

Pavel Blažek by si s finanční tísní zřejmě poradil jinak - a ještě by pár milionů na dobrou věc zbylo. Stačilo by přijmout nabídku, respektive dar, který se neodmítá: nemá ministerstvo zájem o 30 procent bitcoinů z peněženky člověka odsouzeného za provozování drogového tržiště?

Protože hodnota kryptoměny mezitím rapidně stoupla, vynesly bitcoiny v aukcích skoro miliardu korun. „Ministerstvo spravedlnosti tyto prostředky, které již dnes pomáhají, využije na výdaje týkající se dlouhodobě odkládaných potřeb,“ promluvil Blažkův úřad o záležitosti tento týden, víc než dva měsíce po uzavření darovací smlouvy.

A teď už bez ironie. Dokonce i sám ministr uznal, že tahle story není úplně normální. Na tiskové konferenci situaci označil za neobvyklou. Ale zdůraznil, že policie a soudy neprokázaly, že by digitální jmění, ke kterému doteď bývalý dealer po odpykání trestu neměl přístup, pocházelo z trestné činnosti. A také řekl: „Eticky jsem neměl o čem přemýšlet.“ „Pro stát jsem legálně získal nejen téměř miliardu korun, ale také zajistil zjištění zásadních informací.“

Jenže bitcoinová kauza není normální jen v tom smyslu, že není běžná. Ale hlavně tím, že je na ní skoro všechno špatně - což se dá tvrdit bez ohledu na to, že některé otázky a souvislosti zatím nejsou úplně vyjasněné.

Za prvé jde o skutečný původ celého majetku. Neprokázalo se, že by pocházel z trestné činnosti. Tak z čeho? Nemělo by to příjemce daru alespoň přibližně zajímat? A jestli nešlo s jistotou zjistit podrobnosti, neměla v něm už pouhá asociace slov „drogové tržiště - krypto - rozpočet Ministerstva spravedlnosti“ vyvolat nějaké toxické asociace? A místo toho, aby snad až podezřele velkorysou nabídku přijal, neměl se od ní Blažek držet co nejdál?

Nedržel. Výsledkem je zjištění, že bitcoiny za miliardu, kterou ministerstvo hodlá použít na protidrogová opatření ve věznicích, dům pro ženy s dětmi do šesti let nebo podporu obětí trestných činů, ministerstvu přišly z konta bývalého drogového tržiště na darknetu. To je hrozné.

Stát by tak investoval velké peníze, které provází značně pochybná pověst. Zodpovědnost za to nese Pavel Blažek.

Za druhé jde o motiv. „Proč by člověk, který byl odsouzen, nemohl něco darovat státu, třeba jako formu pokání?“, říká ministr a myslí to nejspíš vážně. Až na to, že s touhle logikou by časem mohly justici sponzorovat celé zástupy solventních kajícníků, takže už nebude čas řešit, kdo je kdo a proč to dělá. To úplně zdravá vize právního státu není.

Motiv neznáme, dá se jen spekulovat. Dárce Tomáš Jiřikovský mlčí, což je z jeho pohledu pochopitelné. Pavel Blažek nevidí etický problém.

V tom případě si - čistě teoreticky - můžeme zkusit představit, že by dar tohoto typu neakceptoval ministr, ale subalterní podřízený, který zná Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy, jako když bičem mrská. Článek 7, Korupce: „Úředník a zaměstnanec veřejné správy jedná tak, aby se při plnění jemu svěřených úkolů v oblasti veřejné správy nedostal do postavení, ve kterém by byl zavázán nebo se cítil být zavázán oplatit službu či laskavost, která mu byla prokázána.“

Pochopitelně, bitcoinová miliarda není osobní dar Blažkovi, ale státu, reprezentovanému ministerstvem, které Blažek řídí. Takže nejde o službu či „laskavost“, kterou má přímo na mysli úřednický kodex. Ale není snad jasné, co chce vzkázat i voleným politikům? Kteří žádný kodex nemají, protože se předpokládá, že riziku rozumí i bez něj? „Vyhnout se postavení, ve kterém by se cítil být zavázán…“

Když kolem transakce spojené s ministrem spravedlnosti krouží Národní centrála proti organizovanému zločinu i Vrchní státní zastupitelství kvůli podezření z praní peněz, je to pro politika problém kalibru, na který těžko reagovat jinak než demisí. Stalo se, tenhle moment Pavel Blažek vyhodnotil správně.

Političtí konkurenti neváhali ani minutu a snaží se aféru vmést vládě do tváře. Ohlášenou demisí to neskončí. Blažkovy bitcoiny budou „v oběhu“ i ve zbytku volební kampaně. Tím spíš, kdyby Pavel Blažek - po boku Petra Fialy na jižní Moravě - v říjnových volbách kandidoval.

Komentář jsme aktualizovali po oznámení demise Pavla Blažka v pátek 30. května odpoledne.

Doporučované